Mapa - Mrkonjić Grad (Opština Mrkonjić Grad)

Mrkonjić Grad (Opština Mrkonjić Grad)
Mrkonjić Grad je město a sídlo stejnojmenné opštiny v regionu Banja Luka v Bosně a Hercegovině.

Město se rozkládá v nadmořské výšce než 600 m a spolu s opštinou tu žije 18 200 obyvatel (v roce 1991 přes 27 000). Velká většina z nich jsou Srbové; vzhledem k demografickým změnám během války v Bosně a Hercegovině se podíl srbského obyvatelstva ve srovnání se stavem před rokem 1992 navýšil. V okolí města se dnes nachází různé hrady, např. (Prizrenac, Sokol a Bočac). Okolní krajina je hornatá, řeka Vrbas, která teče nedaleko od Mrkonjić Gradu, se zařezává do hlubokého kaňonu.

 
Mapa - Mrkonjić Grad (Opština Mrkonjić Grad)
Mapa
Google Earth - Mapa - Mrkonjić Grad
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Mrkonjić Grad
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Mrkonjić Grad
OpenStreetMap
Mapa - Mrkonjić Grad - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Mrkonjić Grad - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Mrkonjić Grad - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Mrkonjić Grad - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Mrkonjić Grad - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Mrkonjić Grad - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Mrkonjić Grad - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Mrkonjić Grad - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Mrkonjić Grad - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Mrkonjić Grad - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí / Босна и Херцеговина), zkratkou BiH, někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum, (díky kterému Bosně náleží i tři malé ostrůvky). Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
BAM Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) KM or КМ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HR Chorvatština (Croatian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora